Art

K fotografování jsem se dostal díky mému tátovi, který se svou Praktikou (Obchodní značka řad fotoaparátů, vyráběných od roku 1949 Drážďanskou firmou Pentacon) musel budit obdiv malého chlapce, ať chtěl, či nechtěl. Tento přístroj táta nosil na všechny naše výlety do přírody, na lyže… k vodě.

Nevím, kdy to přesně bylo – měl jsem asi deset let, ale jednoho dne mi táta svěřil malý fotoaparát. Měl na objektivu obrázky – s mrakem a sluníčkem – kterými jsem udával, jaké jsou aktuální světelné podmínky. První film z toho přístroje jsme odfotili v okolí řeky Moravy a v blízkém lese Hučaji. Tenkrát bylo hodně zima. Ani sníh a mráz mne neodradil od mých prvních pokusů. Věděl jsem, že k fotografování takovou „mašinou“, jako má taťka, ještě nenastal čas. I tak jsem se v té chvíli cítil jako „malý fotograf“.

Malý fotograf – tento pohled na sebe sama se nezměnil dodnes. Už uběhl nějaký pátek od mých čtyř let (věk na fotografii). Aktivněji se však fotografování věnuji od roku 2006.